Rodina Žigova

Romská historie

Pronásledování 16. - 18. stol.

Pronásledování Romů v 16. až 18. století

Romové, kteří v době vrcholného středověku pronikali na naše území, se hlásili ke křesťanské víře. Zpočátku proto byli západoevropskou společností přijímáni s pochopením, jako "bratři ve víře". Jejich pojetí křesťanství se však v některých ohledech lišilo od pojetí, které hlásali nejvyšší představitelé katolické církve. Romové křesťanství "obohatili" o některé orientální náboženské představy. Je pravděpodobné, že z Indie si sebou do Evropy přinesli hluboce zakořeněnou toleranci k jiným náboženským vyznáním. Indické náboženské systémy (hinduismus, buddhismus) se totiž vyznačují věroučnou volností, naprostou svobodou myšlení a víry.

Romové se tedy hlásili ke křesťanství, ale odmítali se vzdát provozování magických rituálů a jiných nezvyklých praktik, které měly svůj původ v mimoevropské tradici. Vážnou byla i skutečnost, že zavrhovali nárok církve být jediným prostředníkem mezi Bohem a člověkem. Brzy se proto začal vztah evropských křesťanů vůči Romům měnit k horšímu.

Změnu postoje obyvatelstva evropských zemí vůči Romům ovlivnila také odlišnost jejich vzhledu a mentality. Romové si jen obtížně hledali obživu a tak se dopouštěli drobných krádeží (především drůbeže) a pytláctví. Během 16. století se navíc rozšířily nepodložené zvěsti o spolupráci romských skupin s tureckými nájezdníky, kteří v té době útočili na křesťanské oblasti střední Evropy. Když v roce 1541 zničil velký požár Malou Stranu a Hradčany, přičítali mnozí vinu za tuto tragédii právě Romům. Přestože Romové s tímto neštěstím neměli nic společného, vypověděl je, o čtyři roky později, český král Ferdinand I. Habsburský ze země.

České obyvatelstvo se během 16. století dopouštělo na Romech strašného násilí. Svědčí o tom další rozhodnutí krále Ferdinanda I. z roku 1556. Panovník tehdy dovolil mučit a trestat na hrdle dopadené romské muže. Ženy a děti však již neměly být topeny, jak bylo do té doby běžné, ale využívány k práci. Romové proto často z českých i dalších evropských zemí prchali na Balkán, kde vládli Turci. K islámu se hlásící Turci totiž neměli ve zvyku pronásledovat obyvatelstvo porobených zemí z důvodu jejich etnického původu či náboženského vyznání.

V roce 1697 císař Leopold I. vydal mandát, jímž prohlásil Romy za psance. Kdokoli je mohl na potkání beztrestně zavraždit. Na této štvanici se podílely i státní orgány. Chycení romští muži byli popravováni, ženy a děti mučeny uřezáváním uší a vypalováním potupných znamení. V této protiromské politice pokračoval v první polovině 18. století i císař Karel VI. Ten svým dekretem z roku 1721 přikázal popravovat také dopadené romské ženy a dospívající děti. Protože podobné praktiky byly uplatňovány i v ostatních evropských zemích, snažili se Romové omezit styky s většinovou společností na minimum. Romské skupiny usilovaly být soběstačnými a nezávislými na svém okolí.

Represe pokračovaly i na počátku vlády Marie Terezie. Celkem běžným jevem tehdy bylo, že vojáci systematicky prohledávali lesy ve snaze dopadnout a potrestat romské kočovníky. Od roku 1761 však Marie Terezie vůči Romům postupně měnila politiku. Na území Uher se snažila dosáhnout usazení kočujících romských skupin a jejich následné asimilace. Zakázáno jim bylo používat romský jazyk, nosit tradiční oděv a provozovat tradiční řemesla. Usazení Romové se měli živit jako rolníci a poctivě plnit náboženské povinnosti předepsané katolickou církví. Velký důraz panovnice kladla na povinnou školní docházku. Podobná opatření byla za časů Marie Terezie částečně prosazována i na Moravě, v Čechách nikoli.

V díle Marie Terezie pokračoval i její syn císař Josef II., který v roce 1784 rozhodl o usazování Romů na půdě odňaté zrušeným klášterům. Toto rozhodnutí se opět týkalo především Uher a Moravy. Romové žijící v Čechách zůstávali ještě v 19. století neusazeni a pokračovali v kočovném způsobu života. Cestovali ve vozech a živili se jak prodejem vlastních výrobků, tak nabízením různých služeb, jako bylo drátování kuchyňského nádobí či broušení nožů.

Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.